Den 18. březen 2016 vstoupí do světové historie jako slavné vítězství Allahovo nad kontinentem zvaným Evropa. Protože historii odjakživa psali vítězové.
K tomu, aby obyvatelstvo v určité oblasti bylo porobeno někým jiným, rozhodně NENÍ vždy potřeba silných intelektuálně nadaných jedinců, bojovníků s nejmodernějšími technologiemi či mimořádně schopných obchodníků. Jak se ostatně sami brzy budeme moci přesvědčit.
Veškeré ropné bohatství, finanční rezervy arabských královských rodů ani velké nahromadění zbraní a technologií jejich vládcům nemusí stačit k vítězství. V případě Evropy ale bude paradoxně stačit mnohem méně. Vlastně banální maličkost - její morální krize. Ta způsobí, že vítězství proběhne hladce, s využitím pouhého zlomku těch zbraní a možná ani to ne. Možná na to bude stačit pouhá evropská demokracie, o jejíž samospasitelské schopnosti je celá Evropa neustále přesvědčována.
První milión migrantů způsobil v Evropě v roce 2015 poplach. Ale teprve dohoda o výměně migrantů mezi Tureckem a EU, zafinancovaná samotnou EU, umožní sofistikované zaplnění evropského prostoru desítkami miliónů válkou zbídačených Syřanů v relativně krátkém časovém horizontu. Konečně nebudou muset podstupovat riskantní plavbu a složité překračování jednotlivých státních hranic a transport do Evropy si vyžádá jen jejich minimální úsilí. Rovněž bezpečnost přepravy bude zajišťována seriózními firmami namísto nespolehlivých pašeráků.
K tomu bude stačit pár desítek tisíc dobře placených, vycvičených a zorganizovaných plaváčků-profesionálů. Při perfektním zvládnutí logistiky firmou Frontex a zaangažování evropských neziskových organizací bude zajišťována jejich "vysokoobrátkovost" v řádu dní. To umožní v Turecku nahromaděným a ideologicky prověřeným islámským zdrojům plynulou a bezproblémovou cestu do Evropy v násobcích počtů oněch opakovaně recyklovaných profesionálních plaváčků měsíčně.
Kdyby náhodou Turecko nebylo schopno zajišťovat dostatek materiálu ze zdrojů na svém území, skýtá se mu možnost jejich doplnění z oblasti afrických států, kde -dle knihy M. Kaddáfího Zelená krize- zatím zdroje jsou...
Přeruším teď na chvíli tok myšlenek, protože se vám musím k něčemu přiznat: Vším výše uvedeným jsem jen parodoval blog Petry Havelkové, která předpovídá totéž - jenomže nikoliv v horizontu dní, nýbrž v horizontu let. (kdo nevěří, ať tam běží)
Po přečtení toho blogu jsem byl nucen konstatovat, že autorčin názor (a já jí neupírám právo na něj) umně splácaný do vět zdařile ohýbá pravdu prakticky v každém odstavci jejího blogu. (To tvrdím ve snaze vyhnout se tím formulaci, že autorka nám opakovaně lže.) Jen namátkou uvádím:
- do Evropy započítala Ukrajinu, část Ruska a Turecko (sic!), aby se tak dobrala počtu 770 milionů lidí
- při svých výpočtech se nás snaží přesvědčit, že pro popisovaný proces nejlépe vyhoví užití kupeckých počtů (počet obyvatel Evropy dělen počtem příchozích migrantů v roce 2015 rovná se době 700 let, kdy to bude fifty-fifty)
- opomíjí ty migranty, kteří již úspěšně kolonizují vyspělé evropské státy
dále se nám -mimo jiné- snaží podstrčit, že
- Evropa je nafukovací a zdroje neomezené (stačí jen nevypínat dotisk bankovek)
- průměrný evropský občan se od teď bude dožívat řádově stovek let a demografie je pavěda a sprosté slovo
- pravděpodobnější je vesmírná katastrofa, nežli diskontinuita vývoje jednotlivých civilizací na zeměkouli...
... Mohl bych klidně dál pokračovat a vrstvit protiargumenty jeden za druhým (blogerka se totiž řádně sekla hned ve své první větě). Bohužel nepovolila diskuzi, takže není možno ji upozornit jak na její fatální neznalosti, tak na (jistě neúmyslné) zkreslování faktů. Proto si může úspěšně zaměňovat pojmy s dojmy a dokonce ve svém jediném odkazu (na Kaddáfího dílo) uvádí chybně v jeho názvu krize namísto knize, což vpravdě považuji za výsměch řádně ozdrojovaným blogům ostatních autorů.
On totiž celý blog Petry porušuje první dva body ze seznamu důvodů, proč nepatří na titulní stranu. (tj. "téma zachycující závažné politické a společenské dění, které se objevilo na hlavní straně blogu s řadou nevěrohodných textů s neověřenými, manipulativními tvrzeními a je nedostatečně ozdrojováno"...
Dále potom ..."bloger na základě pravdivých dílčích skutečností nebo událostí vytvoří vykonstruované závěry, které ve výsledku vytvářejí zkreslující či nepravdivý obraz o té či oné skutečnosti, jevu"... )
Ale jak se zdá, nevadí to již řadu dní vůbec nikomu...
Nehodlám zde v žádném případě řešit provoz blogů, nicméně alespoň v rámci zachování zdání demokracie a svobodné diskuze na blog.idnes.cz bych uvítal předložení dvou myšlenek k veřejnému přetřesu:
a) nebude-li některý blog splňovat kritéria vyvěšení na titulní stránce blogu, bude autor upozorněn, nicméně mu bude ponechána možnost nápravy a dodatečného zveřejnění na titulce (nebije se to náhodou s bodem "opravy, doplňky a vysvětlení k vašim předchozím článkům..."?)
b) přeřazené blogy z titulky do soukromých by bylo možno dohledat v seznamu takto řešených blogů a čtenáři si tak (v případě zájmu) mohou ověřit oprávněnost kroků adminů - tedy skutečná snaha o transparentnost by -dle mého- zvýšila renomé blogu jakož i nezáviděníhodné práce adminů.
Po tomhle odbočení mi dovolte vrátit se zpátky k problematice začernění Evropy: rozhodně se nebude jednat o proces en bloc. To je patrné již dnes. Ve hře je (zatím) více turbulentních vlivů, které mohou vše jak výrazně urychlit tak naopak způsobit reverzi celého procesu. (i ty milý čtenáři jsi účastníkem toho procesu a můžeš do něj vnést kardinální změnu) Nicméně bude-li se vše vyvíjet tempem, které je v tuto chvíli nastaveno, lze se do zmiňovaného stavu propracovat v horizontu dvou až tří generací, to je 50 až 70 let. Ano, je to již v horizontu dožití mladší části čtenářů.
K o něco kratšímu časovému intervalu (ale správně v řádu desítky let) dospěl i zdejší bývalý bloger ve svém krátkém, jasném a výstižném článku, v jehož závěru naznačuje, že - volně přeloženo - klikání na tlačítko Zvyšte článku karmu! nám problém nevyřeší a tudíž ani nepomůže. Vinni tím, co připravíme sobě a svým potomkům, budeme bez rozdílu my všichni. Ale to už jsem zase odbočil.
Co uvést na závěr? Že skutečně fundovaně zpracovaná a ozdrojovaná publikace by přesáhla svým rozsahem formát blogu. Proto možná zklamu čtenáře tím, že žádné senzacechtivé prohlášení závěrem nepřipojím.
