Ne(eko)logická ekologie aneb Svatá Gréto, oroduj za nás. I

14. 08. 2019 6:45:00
Svět (přinejmenším jeho část zvanou Evropa) zachvátilo šílenství. A co horšího. Šílenství, jemuž je dopřáváno sluchu na místech nejvyšších. Neboť jen tak je možno pod praporem dobra napáchat obrovské zlo.

Kde se vzala, tu se vzala, do záře reflektorů byla uvržena nezletilá dívka s mentálním postižením. Její boj proti změně klimatu není nepodoben zápletce z románu Miguela
de Cervantese. Konkrétně té o boji s větrnými mlýny.
Přesto byla mocnými vyslyšena, postavena na piedestal a prohlášena za ikonu.
A s jejím jménem na rtech se nyní pod praporem za záchranu světa šikují tisíce novodobých rytířů, hotovících se k boji proti něčemu, co zde bylo vždy a co mají
možná malou šanci ovlivnit, nikoliv však změnit...

Jsem toho názoru, že klima na Zemi bylo vždy. A po celou tu dobu se měnilo vlivem Slunce nebo geotermálními procesy na planetě. Jestli byl na Zemi člověk nebo ne, nebylo pro teplotní výkyvy (stejně jako pro množství CO2 či metanu v ovzduší) nikterak podstatné. A predikce, do jaké míry přispívá v poslední době ke změně klimatu člověk,
to jsou zatím jen (tu více, tu méně zdařilé) kvalifikované odhady.

Několika větami si dovolím uvést pár příkladů:
Někdy v 10. století se Vikingové pokusili osídlit Grónsko (v překladu Zelenou zemi). Bohužel po cca 150 letech museli odtáhnout, protože zavládla malá doba ledová. Jaký vliv mohl v té době mít na změnu klimatu člověk?
V červnu roku 1783 se probudila k životu sopka Laki. Její erupce dokázala celosvětově
změnit klima na několik let. V Praze během 12 hodin stoupla Vltava o 4 metry. To léto (ale i následující) chodili lidé v červenci v kožichu. Africký kontinent zase v důsledku erupce sužovalo sucho.
Po porážce u Little Big Hornu roku 1876 zvolil bílý muž novou taktiku jak porazit indiány. Během roku a půl zredukoval (odhadem až 60-timilionová) stáda bizonů na cca 2000 kusů. Myslím, že takovýto zvířecí holokaust by se (dle dnešních klimaalarmistů, kterým vadí už i krávy) měl promítnout do množství metanu a CO
2 v ovzduší a na grafu klimatické hokejky by měl být patrný zářez. Jen si jej nespleťme s klimatickou změnou v důsledku exploze sopky Krakatau, která od roku 1883 ovlivňovala světové počasí po dobu 5 let...
Snad se mi podařilo naznačit, jaké máme šance v zápase člověk vs klima planety.

Z posledního klimatického panelu OSN vyplývá, že bez lidstva by bylo na Zemi o 2-3 stupně chladněji. Dle NOAA se však průměrná teplota na Zemi zvýšila od roku 1880 do roku 2015 o 0,8°C. Tuší někdo, jak by vypadal údaj o teplotě "očištěný" od lidské činnosti?

Děsivě (současně však směšně) na mne působí nejnovější snaha o tzv. uhlíkovou neutralitu. Wtf, co to má být? Nikde jsem nenalezl údaj, kolik uhlíku je Evropa schopna vstřebat. Ale stachanovské závazky měst a států se už sypou z rukávů. Třeba Brusel chce zákazem aut se spalovacími motory, plošným limitem rychlosti 30 km/h (a dále patrně zákazem konzumace masa a 100% přechodem na fotovoltaiku) být do roku 2050 městem s uhlíkovou neutralitou. Tak určitě! Tohle nemá nic společného se záchranou klimatu, tohle je vůči obyvatelstvu uplatňovaná ekologická despocie.
Výsledkem tohoto ekošílenství bude v lepším případě ožebračení Evropanů, v horším
zhroucení jejich průmyslu a ekonomiky. Platí zde totéž, co v případě krimigrantů: Evropa nemůže spasit svět! Ale spíše to vypadá, že dosažená úroveň evropské civilizace někomu vadí jak osina v zadku.

Tak si to rychle shrneme:
-Ne zcela prokázaný vliv člověka na klima mají sanovat obyvatelé Evropy, zatímco zbytek světa se může dál vesele realizovat bez ohledu na klimatickou situaci.
-Pokud dojde v blízké budoucnosti k nějakému (lidmi nezaviněnému) klimatickému otřesu, pak v Evropě díky její "záchraně klimatu" nezbude dost prostředků, aby se mu mohla účinně bránit. (Ale pevně věřím, že zbytek světa pak Evropě recipročně a nezištně pomůže.)
-Veškeré další ekologické problémy jsou vedle problému s uhlíkem marginálie, takže klidně můžeme na dvacet, třicet let odložit takové problémy, jaké máme s mikročásticemi plastů, zamořením oceánů plastovým odpadem, lidskou hormonální antikoncepcí působící na živočichy v přírodě, zamořením pesticidy nejen v důsledku pěstování geneticky upravených plodin, přesuny či hromaděním výrobků na jedno použití napříč světadíly či úbytkem hmyzu a hlavně včelstev v Evropě. (Beztak za tím vším tuším ten zlořečený CO
2.)

Neúplný seznam použité literatury:
blog.idnes.cz, novinky.cz, čt24, zoommagazín, eurozprávy.cz, aeronet.cz, autobible.

Autor: Karel Babica | středa 14.8.2019 6:45 | karma článku: 38.70 | přečteno: 1321x

Další články blogera

Karel Babica

Ne/eko/logická ekologie aneb Svatá Gréto, oroduj za nás. II

V tomto blogu se chci zabývat výhradně Českou republikou. Jejím zemědělstvím a vodohospodářstvím. Útlocitné povahy tímto v perexu žádám: nečtěte to. Vám ostatním se pokusím ukázat, jak hluboká je králičí nora...

16.8.2019 v 6:45 | Karma článku: 36.98 | Přečteno: 1347 | Diskuse

Karel Babica

No, není to zvláštní?

Ve včerejším zpravodajství České televize objasňovala novinářka Bára Nováková onu nešťastnou událost na nádraží ve Frankfurtu nad Mohanem (a rovněž se tam pokusili s panem Řezníčkem nastínit řešení).

31.7.2019 v 16:00 | Karma článku: 41.44 | Přečteno: 1491 |

Karel Babica

Zrušme páteční výuku na školách!

...a zachráníme tím svět. Chtělo by se dodat. Svůj návrh samozřejmě podpořím argumenty, které vyústí do neprůstřelné logické konstrukce a veskrze pozitivně tím i ovlivní další život budoucích generací na planetě Zemi.

4.5.2019 v 14:50 | Karma článku: 25.55 | Přečteno: 462 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Alexandra Dítětová

Soukromým tryskáčem vstříc ochraně klimatu

Téma ochrany životního prostředí a boje s klimatickou změnou dnes hýbe médii. Bohužel jsme ale svědky doslova záplavy pokrytectví.

20.8.2019 v 11:29 | Karma článku: 21.77 | Přečteno: 346 | Diskuse

Jiří John

Má Gréta alespoň trochu pravdu?

Pračlověk svým ohněm asi těžko roztavil ledovce, které byly i v Evropě v době ledové, ale nemá přesto Gréta & spol. trochu pravdy? Spočítejme to.

20.8.2019 v 7:29 | Karma článku: 14.20 | Přečteno: 708 | Diskuse

Lumír Vitha

Co se děje na poli - místo hnojení půdy dojení? (1. část)

Základní vazbou umožňující zdravé zemědělské hospodaření je vzájemná výměna živin mezi rostlinnou a živočišnou výrobou. Pokud je z nějakého důvodu tato vazba narušena, nastupují náhradní řešení.

20.8.2019 v 6:30 | Karma článku: 16.68 | Přečteno: 329 | Diskuse

Karel Tejkal

Pro záchranu planety

Ke snížení produkce kysličníku uhličitého pro záchranu planety jsme povinni využít každou možnost, která se nabízí. S výjimkou energie z jádra, ovšem.

19.8.2019 v 15:59 | Karma článku: 14.34 | Přečteno: 390 | Diskuse

Martin Mařák

Komunikace rostlin a stromů

I vegetariáni konzumují živé tvory a to, že o jejich vnitřním životě a "duši" nechtějí nic vědět, je nijak neomlouvá.

19.8.2019 v 0:01 | Karma článku: 11.82 | Přečteno: 131 | Diskuse
Počet článků 49 Celková karma 39.04 Průměrná čtenost 1430

Jsem obyčejný chlap. Milovník zvířat i dobrého jídla. Občas zůstávám v údivu nad tím, co přináší život, občas mne náš svět vytáčí. Tak bych se rád podělil.

Najdete na iDNES.cz