Jak prodat slonečka

Tak jsem dneska narazil na zprávu o zamlčování kriminality migrantů v Německu a protože to bylo hned po ranní kávě, kdy jsem relativně svěží, přepadla mne myšlenka, o kterou se chci s vámi podělit.

Myšlenka, která celou problematiku zamlčování snadno vysvětluje, ovšem úzce souvisí s jedním vtipem, který vám teď musím říct, jinak nic nepochopíte:

Potkají se dva kamarádi.
- Jak se máš? Dlouho jsem se neviděli.
- Výborně, člověče, pořídil jsem si slona.
- Slona? Co s ním?
- To je ti báječná věc. O krmení se nestarám, protože mi spásá trávník. Ten proto vůbec nemusím sekat a mám z něj perfektní golfový hřiště. Dokáže sám umýt auto, děti si ním hrají. No fakt skvělý.
- To zní zajímavě. A na kolik přijde takovej slon?
- Tak ceny jdou klidně ke čtyřiceti tisícům, ale že jsi to ty, prodám ti ho za polovic.
- Fajn, domluveno.

Potkají se po pár týdnech
- Teda ty jsi mi dal! Trávník zdupanej, stromy olámaný, všude samý hovno, rozsednul mi auto, děti se ho bojej a manželka? Ta se se mnou chce rozvádět!
- Nehezky mluvíš o sloníkovi, takhle ho neprodáš.

A teď se vás jen zeptám: Jak může Angela udat v EU své milášky, které si předtím do Německa pozvala? Jedině tak, že je bude na potkání vychvalovat (nebo je alespoň nebude kritizovat). Takže to zamlčování vůbec nesouvisí s nějakou nastupující totalitou v Německu, jak se nám snaží podsunout proruské servery. Ve skutečnosti jde o kancléřčin pochopitelný marketingový tah. A víc bych se v tom nevrtal. :-D